z lat. impérium.
1. m. akce vládnoucí (mandar mandar).
2. oni m. důstojnost císaře.
3. m. politická organizace státu ovládaná císařem.
4. m. stát, jehož forma vlády je říše.
5. m. Doba trvání říše.
6. m. soubor států nebo území podléhajících jinému.
7. m. v oblasti mezinárodních vztahů, hegemonní moci a její oblasti vlivu.
8. m. Hegemonie v jakémkoli oboru.
9. m. ovzduší autority a lordstva.
10. m. v dekorativním umění a módě, styl, který vznikl během říše Napoleona Bonaparta.
11. m. druh plátna, které pocházelo z říše Německa.
12. m. tisíc. Komunita tvořená důstojníky a poddůstojníky vojenské jednotky k pokrytí jejich životních a ubytovacích výdajů.
pouhá říše
1. m. Výkon, který bydlel v suverénní a, delegace, v některých pánů nebo soudci, uložit, po soudu, tresty na zločince.
smíšená říše
1. m. moc, která sídlila v panovníkovi a na základě pověření v některých pánech nebo soudcích rozhodovat o občanskoprávních věcech a vykonávat tresty.
stojí za říši někdo nebo něco
1. příměří. sloveso. coloq. Buďte vynikající nebo velkou zásluhou.
říšský vikář