1 A stalo se, když všechny krále Amorejského, které byly na straně Jordánu směrem na západ, a všichni králové kenaanští, které byly u moře, slyšela jsem, že PÁN měl vysušil vody Jordánu z před syny Izraele, dokud jsme přeskočili, že jejich srdce roztaví, ani byl tam duch v nich nic víc, protože děti Izraele.2 tehdy řekl Hospodin Jozuovi: pořiď si nože ostré, a obřezej znovu syny Izraelské podruhé.3 I učinil Jozue ostrými noži, a obřezal syny Izraelské na vrchu předkoží.4, A to je důvod, proč Jozue udělal obřezat: Všichni lidé, kteří vyšli z Egypta, byli muži, dokonce i všichni muži z války, zemřel v divočině mimochodem, po tom, co přišli z Egypta.5 Nyní, všechny lidi, kteří přišli z obřezaní: ale všechny lidi, kteří se narodili v divočině mimochodem, jak oni vyšli z Egypta, jim, že nejsou obřezáni.6 Pro děti Izraele šel čtyřicet let v poušti, dokud všichni lidé, které byly men of war, který vyšel z Egypta, byly spotřebovány, protože oni neposlouchali hlas PÁNĚ: služebníku, kterého PÁN přísahal, že on by ukázal jim pozemky, které HOSPODIN zapřisáhl k jejich otcům, že nám dá, zemi oplývající mlékem a medem.7 A jejich děti, koho on se zvedl na jejich místo, je Jozue obřezal: neboť byli neobřezaní, protože nejsou obřezaní nich.8 A stalo se, když oni dělali obřezat všechny lidi, které mají sídlo na svém místě v táboře, dokud se celý.9 I řekl Hospodin Jozuovi: odvalil jsem dnes od tebe potupu egyptskou. Pročež jméno místa se nazývá Gilgal až do tohoto dne.10 A děti Izraele táboří v Galgala, a držel pesachu čtrnáctého dne měsíce, v, i, na rovinách Jericha.11 a jedli z obilí starého země zítra po Pesachu, nekvašené koláče a kukuřici vyprahlou v den samého.12 A mana přestala nazítří poté, co jedl staré kukuřice země; ani děti Izraele manu víc, ale jedli ovoce ze země Kananejské toho roku.13 A stalo se, když byl Joshua do Jericha, že pozdvihl oči a podíval se, a hle, tam stál muž proti ho s taseným mečem v ruce: a Jozue šel k němu, a řekl jemu: jsi pro nás, nebo pro naše protivníky?14 I řekl: nikoliv; ale jako hejtman vojska Hospodinova nyní přicházím. I padl Jozue na tvář svou k zemi, a uctíval se, řekl jemu: co praví Pán můj služebníku svému?15 A kapitán JE hostitel pravil Jozue, Volné tvé boty z tvých nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svaté. A Joshua to udělal.