Behan, Brendan

NAROZEN: 1923, Dublin, Irsko

ZEMŘEL: 1964, Dublin, Irsko

NÁRODNOST: Irská

ŽÁNR: divadelní hry, beletrie, literatura faktu

HLAVNÍ DÍLA:
Quare Fellow (1954)
Rukojmí (1958)
Borstal Boy (1958)

Přehled

Jednou charakterizována jako „profesionální mladý Ir,“ Brendan Behan vzal tuto roli plně k srdci. V roce 1964 zemřel předčasnou smrtí na cukrovku způsobenou alkoholismem. V té době se již stal legendou. Příběhy o jeho opilých šaškárnách a jeho mladistvých „teroristických“ aktivitách pro irskou republikánskou armádu (IRA) byly v médiích rozšířenější než zmínky o jeho literárních výtvorech.

BĚŽNÉ LIDSKÉ ZKUŠENOSTI

Gustavo Adolfo Bécquer je použití groteskní v jeho povídek je součástí dlouhé literární tradice, která pokračuje dodnes. Zde je několik příkladů:

Duma Key (2008), román Stephena Kinga. Po nehodě, která ho vzala za ruku a ukončila manželství, Edgar Freemantle se stěhuje na Floridu a je posedlý—nebo možná posedlý-malbou.

„pád Usherova domu“ (1839), povídka Edgara Allana Poea. Roderick Usher věří, že jeho dům je živý tvor; poté, co pohřbí svou mrtvou sestru, nastanou zlověstné události.

zlatý hrnec (1814), novela E. T. A. Hoffmana. V tomto mistrovském díle německé romantické literatury bojuje mladý student s nadpřirozeným zdánlivě vtaženým do jeho každodenního života.

Fantom opery (1986), muzikál napsaný Andrewem Lloydem Webberem. Na základě Gaston Leroux je 1909 románu stejného jména, tento populární hudební vypráví o strašení Pařížské Opera „Opera Duch,“ znetvořený muž, který žije pod budovou a padá v lásce s jedním ze zpěváků.

Rime of the Ancient Mariner (1798), báseň Samuela Taylora Coleridge. V této práci anglického básníka, námořník zabije albatros poté, co jeho loď je foukané z kurzu během bouřky, a je trápí rozzuřený nadpřirozené bytosti jako výsledek.

práce v biografickém a historickém kontextu

výchova bohatá na politiku a literaturu Brendan Francis Behan se narodil 9. února 1923 v Dublinu. Jeho otec, Stephen, byl malíř domu, stejně jako jeho otec před ním. Oba Brendanovi rodiče znali pohodlí střední třídy (i když ne v jejich manželském životě). Jako mládí byl brendanův otec vzděláván v semináři. Kathleen, brendanova matka, byla sestrou Peadara Kearneyho, který napsal „The Soldier‘ s Song „(c. 1907), který se stal irskou národní hymnou v roce 1926. Kathleen byla také švagrovou P. J. Bourke, která byla manažerkou prestižního a populárního Queen ‚ s Theatre v Dublinu. Dva formativní vlivy na Behanův život a psaní byly jeho republikánská politika a jeho láska a znalost irské literatury a kultury. Dlužil tyto vlivy na obě strany jeho rodiny, z nichž mnozí byli zapojeni v nacionalistické politice nebo Irské literatury (někdy obojí), jako Colbert Kearney, člen Kearney rodiny line, poukazuje ve svých spisech na to, Brendan Behan. Rodinný dům byl naplněn knihami irských spisovatelů od Williama Butlera Yeatse po Seana

O ‚ Caseyho. Behan vstoupil do Irské republikánské armády v roce 1937 a o dva roky později byl poslán na reformní školu (zvanou Borstal school) pro své politické aktivity.

IRA a Irský Boj za Nezávislost V roce Behan se narodil, lidé v Irsku byl zapletený do zničující občanské války, přes osud země buď jako dominium Velké Británie nebo jako nezávislý národ. Podle smlouvy podepsané v roce 1921 bylo Irsko založeno jako svobodný stát, který by zůstal součástí Spojeného království. Odpůrci smlouvy zahrnovali mnoho členů Irské republikánské armády, kteří dlouho bojovali za vytvoření úplné nezávislosti Irska na Anglii. Tyto Republikáni tvrdili, že zbývající část Spojeného Království by jim upřít naprostou svobodu a nezávislost usilovali o jejich zemi—a to zejména od smlouvy výslovně požadován Irské občany, aby slib, přísahu věrnosti vládnoucí Britský monarcha. Krvavý konflikt mezi republikány a stoupenci Svobodného státu trval necelý rok, ale vyústil ve smrt tisíců, včetně vojáků i civilistů přistižených při akci. Republikáni bitvu prohráli, ačkoli příčina úplné nezávislosti zůstala hlavním zaměřením IRA v desetiletích následujících po válce.

síly, které formovaly Behan politice a spisy byly ty, které také tvoří mnohem dvacátého století Irský politický a kulturní historie—militantní republikánství, tradiční a moderní Irské literatury (sám kořeny v Irském nacionalismu), a současné politice. V roce 1939 působil Behan jako kurýr IRA, když byl zatčen v Liverpoolu za držení výbušnin. V únoru 1940 byl odsouzen a uvězněn. Po dvou letech ve škole Borstal v Hollesley Bay, Suffolk, byl deportován do Dublinu, aby se zapojil do opilého střelby s policií. Behanovy zkušenosti jako vězně v Hollesley Bay inspirovaly jeho pozdější autobiografický román Borstal Boy (1958).

Behan byl propuštěn na základě všeobecné amnestie v roce 1946, ale byl téměř okamžitě znovu zatčen v Manchesteru, Anglie, pro jeho zapojení s pokusem o útěk z Irského vězně. Měl štěstí, že dostal pouze čtyřměsíční trest odnětí svobody. V následujících letech, Behan přijal řadu pracovních míst, včetně malování v domácnosti, pracuje jako publicista pro irský tisk, a zpívat balady v rozhlasovém programu.

inscenace Quartet paradoxně, Behan, tento nejvíce irský spisovatel, se proslavil díky své první celovečerní divadelní hře v Anglii. Premiéra čtvrtfinále se odehrála dva týdny po legendární první noci Johna Osborna Ohlédnutí za hněvem v královském dvorním divadle. Behan je hrát rychle stal součástí exploze divadelní činnosti v Londýně, který se vyznačuje pozdní 1950 a 1960 a změnil tvář Britského divadla a kultury. Tato revoluce přinesla na jeviště novou generaci divadelních praktiků—a zejména spisovatelů. Většinou pocházeli z nižší třídy (například Osborne, Arnold Wesker a Shelagh Delaney) a zajímali se o současné předměty. Zpočátku, tato „Nová Vlna“ (jak toto období v divadle byl nazýván) byl spojen s novou společností, jako jsou Divadelní Dílny a English Stage Company na Královském dvoře, každý zavázala k otevření divadelní představení v charakteristické způsoby.

spisovatelé spojené s Novou Vlnou, který byl také popsán jako „Rozzlobení Mladí Muži“ a (s více spravedlnosti) „dělnické třídy realisté,“ byly také součástí mnohem širší sociální a kulturní posuny v Britské společnosti.

pro mnohé z nejvýznamnějších rozhněvaných mladých mužů byla role levicového pekelníka krátkodobá. Zaklepali na dveře britského zařízení a brzy byli přijati. Behan nesledoval tuto trajektorii; udělal, nicméně, užijte si slávu a proslulost, kterou mu jeho hry a veřejné chování přinesly. Jako mnoho přátel a kolegů vypověděli, Behan byl velkorysý se svým časem a penězi, více doma pití s tím, co on nazývá „můj lid“—v Londýně a v Dublinu třída pracovní—než se bulvární novináři, kteří často ho pronásledoval (a koho on vždy vítán). Howard Goorney, jevištní a televizní herec v Divadle Workshop, zprávy, že Behan pravidelně navštěvoval jeho vlastních her, často přerušovat představení Rukojmí, pokřikování herci a spojení s písní. Behan se také objevil opilý v televizním pořadu BBC Panorama v rozhovoru s Malcolmem Muggeridgem v květnu 1956. Tato veřejná opilost, více než cokoli jiného, co napsal ve svých hrách, ho stereotypizovala pro širší veřejnost.

kariéra příliš krátká Behan se neobjevila v žádném velkém spěchu, aby zopakovala úspěch Quartet. Jeho další hra an Giall (přeložená a revidovaná jako rukojmí) se objevila až o dva roky později.

20. Března, 1964, Brendan Behan zemřel diabetu přivedl na jeho alkoholismu. To bylo jen několik měsíců po narození jeho dcery Blanaidové. Jeho poslední

práce, z nichž většinu diktoval na pásce, byly Ostrov Brendana Behana: Irský skicář (1962), kniha čerpaná z existujícího materiálu-příběhy, pozorování, vzpomínky—z celého jeho života; Na Scarperer (1964), román o pašování dobrodružství, poprvé zveřejněna sériově v Irském Tisku (říjen/listopad 1953); Brendan Behan v New Yorku (1964), o jeho času v New Yorku, městě, jehož shonu a chaosu očividně vychutnal; a Confessions of an Irish Rebel (1965), druhý díl jeho autobiografie, která dále prozkoumat jeho ambivalentní vztah k Irské Republikánské hnutí.

díla v literárním kontextu

Brendan Behan byl nejdůležitějším novým irským dramatikem padesátých let. Psaní bez podpory divadelní zřízení (the Abbey Theatre odmítl jeho pokusy) Behan vyvinula originální styl, který v kombinaci oplzlý humor, originální patosu a sociální vhled. Pokud měl vzor pro svou roli dramatika, byl to pravděpodobně Sean O ‚ Casey, kterého Behan obdivoval jak jako dramatik, tak jako odpůrce cenzury. Hlavní vliv na jeho hry, nicméně, byl Joan Malá-dřevo je Divadelní Workshop, který zdůraznil improvizační efekty, písničky, a současného narážky, že se hrát více relevantní pro publikum.

odnětí Svobody vězeň sám během jeho formativních let, mnoho z Behan je práce se zabývají vězení nastavení a funkce vězni jako své hlavní postavy. Ve skutečnosti, v Borstal Boy, autor sám vzpomíná na své vlastní zkušenosti jako vězeň. Jeho méně autobiografických dílech ještě vypořádat často s problémy vězňů; jeho nejslavnější hry, Quare Fellow, závisí na provedení neviditelnou vězeň na neznámé místo, a zaměřuje se na reakce vězňů na tuto tragickou událost. Jeho druhá hra, rukojmí, se také zabývá popravou neviditelného vězně, a s britským vojákem drženým v zajetí IRA.

Irský Boj za Nezávislost Jako Irský spisovatel žijící prostřednictvím neklidné době Republikánské boj za svobodné Irsko, to není neobvyklé najít toto téma na jádro většiny Behan psaní. Jeho výchova a raná práce ilustrují jeho vášeň pro irský boj za nezávislost, ačkoli jeho pozdější práce odhaluje porozumění složitým problémům spojeným s bojem. Jako teenager, zatímco v mládí pobočka IRA, publikoval básně a prózy, které vyjádřil idealistický pohled na boj za Irskou nezávislost. Borstal Boy, jako dokument o autorovy vlastní zážitky ve vězení, než mu bylo osmnáct, odhalit nechuť k násilí a rozpolcenost, které často doprovázel boj. Jeho hra rukojmí nabízí sympatické zobrazení mladého britského vojáka chyceného v konfliktu a uznává utrpení, které kvůli konfliktu pociťují Britové i Irové.

Funguje v Kritickém Kontextu

Vážné spojení, byly stanoveny mezi obsahem Behan psaní, zejména jeho hlavní hraje Quare Fellow: Komedie-Drama a Rukojmí, jeho politiky a jeho sebedestruktivním pití. V jeho díle, stejně jako v jeho životě, smích a zoufalství umírání se mísí s opojným účinkem. Behan sám jednou řekl ,že má “ smysl pro humor, který by mě přiměl smát se na pohřbu, za předpokladu, že to nebylo moje vlastní.“O jeho komedií, kritik Alfred Kazin uvedeno v Současníci, „Tam je konstantní návrh v Behan práce, že smích, který podporuje zoufalství není vždy skrýt zoufalství.“Ted Boyle, psaní ve své práci Brendan Behan, poznamenal: „Hodně komedie v Behan to hraje zachycuje hysterie, která přichází člověk chycen v situaci, nad kterými nemá žádnou kontrolu.“

V době, kdy jediný podstatný Irských dramatiků byla emigrace Sean O ‚ casey a Samuel Beckett, Behan pomohl oživit divadlo v Irsku, a to především tím, že produkuje dvě hry, které mají více než farní zájem, a pomocí realistický projev v kombinaci s Brechtian music-hall efekty. Kazin poznamenal, že “ ačkoli Behan napsal pouze dvě pozoruhodné hry, i tento úspěch opravňuje Behana k místu nějakého významu v moderním Irském divadle.“Jeho trvalý vliv je zobrazen v post-zemní divadelní adaptaci jeho románu Borstal Boy, který vyhrál cenu Tony Award v roce 1971 za Nejlepší hru.

LITERÁRNÍ A HISTORICKÉ SOUČASNÍKŮ

Behan slavných současníků patří:

Elie Wiesel (1928–): spisovatel a aktivista, nejlépe známý pro jeho románu Noc (1958).

Elvis Presley (1935-1977): americký hudebník a popová postava připisovaná popularizaci rock and roll hudby.

Václav Havel (1936–): Český dramatik vězněn pro své politické názory, který nakonec působil jako prezident Československa a následné České republiky.

Jack Kerouac (1922-1969): Americký beatový spisovatel známý svým stylizovaným románem stream-of-consciousness On the Road.

Liam O ‚ Flahertyová (1896-1984): Irský spisovatel uznávaný pro jeho krátký příběh „Sniper,“ stanovena a zveřejněna během Irské Občanské Války.

Samuel Beckett (1906-1989) Irský dramatik, známý pro jeho absurdní funguje jako Čekání na Godota. Beckett získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1969.

odpovědi na literaturu

1. jak se liší názory Regana a guvernéra věznice na otázku trestu smrti? Proč každý z nich nese tento jedinečný názor? Jak každé hledisko zapadalo do sociálního schématu té doby? Uveďte několik skutečných příkladů.
2. Joan Littlewood ‚ s Theatre Workshop velký důraz na použití improvizační efekty, písničky, a současného narážky, aby se hra více bezprostředně relevantní pro publikum. Diskutujte o tom, jak by jedna z těchto technik mohla učinit produkci Quarter Fellow relevantnější pro dnešní publikum.
3. i když Behan pověst spočívala především dvě hry, Quare Fellow a Rukojmí, on také publikoval autobiografický román s názvem Borstal Boy na základě jeho dětství zkušenosti v reformní škole. Diskutujte o tom, jak tato zkušenost, jak je zastoupena v Borstal Boy, ovlivnila jeho dramatická díla. Porovnejte v práci modernějšího spisovatele s podobným tematickým obsahem, Jak se styly psaní mohou lišit, ale používají se k dosažení stejných cílů.

společná lidská zkušenost

Irsko bylo po generace sužováno občanskými nepokoji a mnoho z jeho předních literárních osobností se zaměřilo téměř výhradně na násilné vnitřní boje své země. Otřesy v jiných zemích, které zažily delší období občanských nepokojů, jsou podrobně popsány v těchto pracích:

July ‚ s People (1981), román Nadine Gordimerové. Jihoafrický spisovatel Gordimer vypráví příběh fiktivní revoluce domorodého černošského obyvatelstva v Jižní Africe. Po celá desetiletí ve dvacátém století, Jižní Afrika udržovala nucené, právní oddělení mezi většinovou černou populací a elitní bílou populací.

Žádný telefon do nebe (1996), román Michelle Cliffové. Jamajský spisovatel Cliff splétá semiautobiografický příběh v tomto románu na pozadí partyzánského povstání na Jamajce.

deset dní, které otřásly světem (1919), literatura faktu Johna Reeda. Tato práce novináře Reeda podrobně popisuje bouřlivé události kolem říjnové revoluce v Rusku v roce 1917.

Balzac a malá Čínská švadlena (2000), román Dai Sijie. Čínský spisovatel Sijie vypráví příběh neobvyklé romantiky během čínské kulturní revoluce.

bibliografie

knihy

Arthurs, Peter. Seamus s Brendanem Behanem: osobní monografie. New York: St. Martin ‚ s Press, 1981.

Boyle, Ted. E. Brendan Behan. New York: Twayne, 1969.

de Burca, Seamus. Brendan Behan: Monografie. Newark, Dele.: Proscenium Press, 1971.

Jeffs, Rae. Brendan Behan: muž a Showman. Londýn: Hutchison Press, 1966.

Kearney, Colbert. Spisy Brendana Behana. New York: St. Martin ‚ s Press, 1977.

Mikail, E. H., ed. Umění Brendana Behana. Totowa, NJ: Barnes & Noble, 1979.

O ‚ Connor, Ulick. Brendan Behan. Londýn: Hamilton, 1986.

Periodika

Branigan, John. „Opožděný Behan a Kulturní politika paměti.“Eire-Ireland: A Journal of Irish Studies 10 (Fall–Winter 2002).

Kiely, Brendan. „Ten starý trojúhelník: vzpomínka na Brendana Behana.“Hollins Critic (Únor 1965).

webové stránky

Frangsmyr, Tore, ed. Brendan Behan. Accessed February 3, 2008 from http://brendanbehan.info