výzkumné trendy –

angličtina je obecně považována za lingua franca vědecké komunity. Například zhruba 80% všech časopisů indexovaných v Scopus je publikováno v angličtině. Přijetí angličtiny jako univerzálního jazyka vědy je způsobeno částečně k historické politické a ekonomické faktory, které upřednostňovaly angličtiny přes další potenciální kandidát jazyky jako je Čínština, francouzština, němčina, ruština, nebo španělština (1), (2), (3). Němčina byla ve skutečnosti oblíbeným jazykem vědecké komunikace pro první část 20. století (4). Nicméně, ačkoli angličtina je nyní jasně stanovena jako hlavní jazyk mezinárodní vědecké komunikace, vědci nadále publikují svou práci i v jiných jazycích než v angličtině. Dále, výzkum naznačuje, že rozsah, v jakém vědci stále publikují ve svém rodném jazyce, na rozdíl od angličtiny, se liší napříč obory. Zdá se, že častěji publikují v jiných jazycích než v angličtině v rámci společenských, aplikovaných a humanitních věd než v přírodních, teoretických a tvrdých vědách (1), (2). Tento článek informuje o krátké studie pomocí Scopus údajů určit (a) zda používání jiných jazyků, než je angličtina pro vědecké komunikace je rostoucí nebo klesající, a (b) v předmětu, který polí vědci publikovat nejvíce při publikování v jejich rodném jazyce, nikoli v angličtině.

preferovaný jazyk publikace

V dřívější otázce Výzkumu Trendy, jsme uveřejnili krátký článek o používání angličtiny jako mezinárodního jazyka vědy od roku 1996 do 2007 (3). Výsledky této studie ukázaly, že vědci častěji publikují svou práci v angličtině než ve svém rodném jazyce ve většině západoevropských zemí zařazených do vzorku. Poměr anglických k nizozemským a anglickým k italským publikacím byl obzvláště vysoký ve srovnání s ostatními zeměmi studie(němčina, Francie, Španělsko a Ruská federace). Upozorňujeme však, že Scopus zahrnuje časopisy mimo anglický jazyk, pouze pokud obsahují anglické názvy článků a abstrakty. Rozhodli jsme se tuto analýzu zopakovat, abychom zjistili, zda tento trend v těchto zemích v posledních čtyřech letech pokračoval.

stejně Jako v předchozí studii (3) publikoval v roce 2008, poměry počtu článků publikovaných v angličtině a v každé zemi je úředním jazyce jsou uvedeny na Obrázku 1. Rozhodli jsme se rozšířit analýzu tak, aby zahrnovala Brazílii a Čínu kromě 6 země zahrnuté v původní analýze, protože jsou považovány za rostoucí výzkumné ekonomiky. To potvrzuje skutečnost, že složená roční míra růstu (CAGR) u článků indexovaných v Scopus v letech 1996 až 2011 z Brazílie činila 13% a Čína 19%, což je mnohem větší než 3 až 5% CAGR, která se obvykle očekává.

Obrázek 1 ukazuje, že, v souladu s původní studie využití angličtiny se i nadále výrazně stoupat, v Nizozemsku, Itálii a ruské Federace za poslední čtyři roky. Také se poněkud zvýšil v Německu, ale zůstal relativně stabilní ve Francii, Španělsku a Číně. Nicméně, v Brazílii, poměr mezi použitím angličtině a portugalštině je jasně klesající, i když to může být částečně kvůli zvýšení pokrytí Brazilské časopisech publikoval v portugalštině místo angličtiny v databázi Scopus. Celkově se však používání angličtiny v průběhu času zjevně stále zvyšuje.

Obrázek 1: Poměr počtu článků publikovaných výzkumníky v angličtině pro ty, v úředním jazyce z osmi různých zemí, 1996-2011 (Zdroj: Scopus).

předmět specifické použití angličtiny?

další otázkou je, zda existují obory, ve kterých vědci stále publikují pravidelně ve svém vlastním jazyce místo v angličtině. Pro zodpovězení této otázky bylo ve Scopusu provedeno obecné vyhledávání, které určilo počet článků publikovaných v každém z vybraných jazyků v letech 1996 až 2011. Jazyky zahrnuté do vyhledávání byly stejné jako jazyky uvedené na obrázku 1, s přidáním angličtiny, takže bylo možné provést srovnání mezi angličtinou a ostatními jazyky.

Tabulka 1 poskytuje přehled o procento článků publikovaných ve čtyřech hlavních kategoriích na jazyk, jako procento z celkové publikační výstup v tomto jazyce od roku 1996 do roku 2011.

Tabulka 1: Přehled procento článků publikovaných ve čtyřech hlavních kategoriích na jazyk, jako procento z celkové publikační výstup v tomto jazyce od roku 1996 do roku 2011.

výsledky ukazují, že vědci publikování v angličtině, Čínštině nebo ruštině mají tendenci publikovat nejvíce v oblastech souvisejících s „tvrdší“, Fyzikálních a přírodních Věd, jako je Fyzika, Inženýrství a Vědy o Materiálech. Na druhou stranu, vědci, kteří se rozhodnou publikovat v holandštině, francouzštině, italštině, portugalštině nebo španělštině mají tendenci publikovat své práce nejvíce v oblastech souvisejících s „měkčí“ věd, jako je Zdraví Věd, Společenských Věd, Psychologie a Umění a Humanitní vědy. To se pohybuje od téměř 80 procent pro Nizozemsko a Itálii po zhruba 60 procent pro Německo a Portugalsko. Ačkoli jsou tyto rozsahy v jednotlivých zemích podobné, existuje vysoká míra variability ve skutečných oblastech v těchto hlavních kategoriích. Například více než polovina všech nizozemský jazyk publikace týkající se Zdravotních Věd, který zahrnuje Medicíny, Stomatologie, Ošetřovatelství a Veterinární Vědy, zatímco v italštině téměř 41 procent všech publikací týkající se Společenských Věd, Umění a Humanitních věd.

Celkově tyto výsledky potvrzují, že vědci publikování v jiných jazycích než v angličtině mají tendenci, aby tak učinily poněkud více v měkčí obory než na ty těžší (1), (2). Ačkoli angličtina je stále preferovaným jazykem vědecké komunikace, stále existuje spousta oborů, v nichž vědci i nadále publikují ve svém rodném jazyce.

(1) Tardy, C. (2004) “ role angličtiny ve vědecké komunikaci: lingua franca nebo Tyrannosaurus rex?“, Journal of English for Academic Purposes, Vol. 3, č. 3, s. 247-269. (2) Kirchik, O., Gingras, Y, & Larivière, V. (2012) „Změny v publikaci jazyků a citační praktiky a jejich vliv na vědecký dopad ruské vědy (1993-2010)“, Journal of American Society for Information Science and Technology, Vol. 63, č. 7, strany 1411-1419. DOI: 10.1002 / asi.22642 (3) výzkumné trendy (2008) „angličtina jako mezinárodní jazyk vědy“, výzkumné trendy, vydání 6, červenec 2008. (4) Schmidhuber, J. (2010) „Vývoj Národní Nobelovy Ceny Akcií ve 20. Století“, Publikováno září 14, 2010, k Dispozici na: