Cíl: Osifikace/kalcifikace kolem mediální femorální kondyl byl známý jako Pellegrini-Stieda (PS) onemocnění téměř 100 let. Malá pozornost byla věnována zobrazovacím charakteristikám magnetické rezonance (MR). Naším cílem je demonstrovat anatomii při mediální femorální prostoru a zobrazovací nálezy z PS onemocnění, určení lokalit a vzorců osifikace.
Design a pacienti: V posmrtné studie sedmi vzorky byly vyjmuty ukázat anatomické vztahy tibiální kolaterální vaz (TCL) a šlachy ischiocondylar část adductor magnus svalu, v mediálním epikondylu stehenní. Za účelem určení povahy osifikace/kalcifikace v PS onemocnění, mri a rentgenových nálezů u devíti pacientů byly analyzovány pomocí dvou pozorovatelů s důrazem na konkrétní webové stránky, tvaru a orientace osifikace a jeho vztahu k tibiální kolaterální vaz (TCL) a adductor magnus šlachy. Byla zaznamenána dostupná klinická anamnéza. Byl vyvinut klasifikační systém zaměřující se na různá místa a vzorce osifikace.
výsledky: Anatomické studie ukázaly, že TCL a adductor magnus šlachy vložit na různých místech v mediální femorální kondyl a tam je žádné pokračování; nicméně, některé vlákna zadní svazek TCL překrývají přední části adductor magnus šlachy. Zobrazovací studie ukázala, že tvar, orientace a umístění abnormální kalcifikace a osifikace byly podobné na rtg a mri analýza. Osifikace měla v šesti případech nižší orientaci, ve dvou případech lepší orientaci a v jednom případě obojí. Byly zaznamenány čtyři vzory osifikace: (I) zobák-jako vzhled s horší orientaci a stehenní nástavec byl přítomen v pěti případech; (II) drop-jako vzhled s horší orientace, paralelně k stehenní kosti, bylo zřejmé, v jednom případě; (III) protáhlý vzhled s vynikající orientace, paralelně k stehenní kosti, byl viděn ve dvou případech; a (IV) zobák-jako vzhled s nižší a vyšší orientaci, připojen k stehenní kosti, byl viděn v jednom případě. Osifikace byla přítomna v TCL v šesti případech, v šlach adduktoru magnus ve dvou případech a v obou V jednom případě. Koronální rovina byla nejlepší při detekci a kategorizaci osifikace.
Závěr: Naše data naznačují, že osifikace v PS onemocnění není omezena na TCL ale může také zahrnovat adductor magnus šlachy. V některých případech to může souviset s anatomickou blízkostí (překrytím) vláken těchto dvou struktur. PS onemocnění by nemělo být považováno za synonymum osifikace TCL. Osifikace může být rozdělena do čtyř typů. Zdá se, že mezi těmito typy neexistují žádné klinické rozdíly.